Gay komunita

[Adam]

Děkuji všem za radu ohledně těstovin. Olej do vody dávám, ale studenou vodou neproplachuju. Vyzkouším.
Jaké dáváte do jídel koření? Máte radši předpřipravené směsi typu kotányi, které koupíte v regálu v sámošce, nebo si radši zajdete někam do přírody naškubat bylinky, které potom sušíte, popřípadě dáváte čerstvé?

[Petr_K]

[Libor]

[Waky]

[Waky]

[Waky]

[Libor]

[Mark]

[Petr_K]

[Libor]

[Petr_K]

[Libor]

[llukynek]

[Adam]

Pánové, nemáte nějaké fakt dobré recepty na vegetariánská jídla? Taky na maso moc nejsem (narozdíl od zbytku rodiny), takže mám individuální stravování. V podstatě to vypadá tak, že do sebe ráno nacpu nějaké obilí, k obědu špaldový chleba nebo salát z červené řepy a k večeři špenát, rajčata nebo papriky všelicjak zapečené. A když je nějaká sváteční příležitost, naházim do vody těstoviny. Ale osobně je dělám dost nerad. Třeba špagety se mi vždycky slepěj. Nemáte nějaký fígl na to, aby se k sobě ty mrchy nechytaly?

[llukynek]

[Libor]

Muj byvaly pritel byl tez vegetarian. Jeho oblibene jidlo mimo italskych variaci a kuskusu byli i plnene papriky. Vezmes cihlu.NAstrouhas, pridas trosku mleka a treba i ovoce. Naplnis a upeces.. Da se to spojit uvnitr trochou vajicka a k tomu pecene na platky nakrajene brambory.. A poradny salat:-)) Da se to vylepsovat i o dalsi inngredience.. Kdyz jsi s pritelem jis maso nebo jis to co on?
_________________
Jsem...

[Libor]

[llukynek]

[Libor]

[llukynek]

[Libor]

[llukynek]

[Mark]

[llukynek]

[Azarael]

Já jsem nemyslel tenhle případ kdy starej doma jen válí šunky a máma vaří, pere, žehlí, uklízí a nakupuje. (avšak i v tomto případě mi přijde vaření z pytlíku nepřijetelné to si můžu udělat někde na čundru guláš z plechovky a ne doma)
Myslel jsem postupující lenost vařit tradičním způsobem podporovanou vším z pytlíku (jíška, omáčka, polívka, takový to přidej vejce a je jako od maminky je hnus) prostě obraz je takový, že moderní žena se nepachtí s knedlíkama, protože jdou koupit, ani s ničím jiným, vaření se začíná brát jako přežitek (o pečení ani nemluvim) Pro mě je vaření relaxace, chvíle kdy se nemusím zabejvat tím co mě zejtra čeká, ale soustředím se na to co zrovna teď dělám a působý to na mojí hektickou mysl velice uvolněně. A výmluvu, že to nemusím dělat každej den celej život (kterou na mě uplatňuje většina holek kterým to říkám) neberu, protože to není pravda, každej den uvařím jedno nebo dvě teplý jídla, takže toho není málo.
Mě spíš štve takovej ten přístup, jako že vaření je práce, práce je hrabání sena, kopání do země, mytí nádobí, žehlení, pletí záhonku - to je práce, ale vaření? to je radost z čeho by člověk měl mít radost když ne z tohodle? Z toho, že se může konečně rozvalit na gauči? vždyť je to jedna z nejkonstruktivnějších čiností co člověk může udělat, je přímo spojená s jeho přežitím a taky s jedním z nejlepších pocitů co máme, s požitkem z dobrého jídla

lidi kterým stačí polívka z pytlíku nechápu ať si jí dělaj z jakýhokoliv důvodu.

[Petr_K]

[Mark]

To llukynek:
Teda ty jsi pěkný trémista Přiznám se, že by mi taky nebylo dvakrát příjemné, kdyby na mě někdo civěl když jím. Ale párek v rohlíku si na veřejnosti klidně dám. Hlad mě omámí. S tou polívkou se mi to taky někdy stane, že jsem z něčeho rozstřesený (třeba když se předávkuju kávou, tak mě pak každá blbost rozruší) a nedaří se mi najíst. To si pak opřu loket o stůl a snažím se aspoň tímto způsobem trochu lžíci zklidnit. No kdyby v tomto okamžiku ještě na mě někdo koukal....

To Petr_K:
S tím experimentováním máš pravdu. Já taky rád experimentuji, nemám rád stereotyp a když si představím, že bych nějaké jídlo dělal po stoosmdesátédeváté naprosto stejně, tak to v žádném případě. Toho je schpona jen ženská Kluci se s tím moc neštvou, tak do jídla sypou co je po ruce a ono vždy vyjde dobře. To zas já můžu říct, že jíst z kastrolu mě absolutně nevadí, než bych špinil talíř kvůli zbytku jídla co je v kastrolu, tak to ho raději sním z něj. Ale ono je jídlo a jídlo. Když je příležitost tak si na ozdobený talíř potrpím. Je to pak o mnoho lepší zážitek.

[Petr_K]

Když to tady čtu, tedy fakt mě nějak nikdy nenapadlo dávat do souvislosti vaření nebo klukturu stolování se zaměřením zda je člověk HT nebo ne. Ale možná na tom něco bude...

Pravdou je asi to že muž se nebojí při vaření experimentovat, aspoň tedy já když vařím tak často ani na začátku nevím přesně co z toho nakonec bude . Když mě děti pochválí jak se mě to výjimečně povedlo tak kdybych se rozkrájel, v žádném případě si nepamatuju nějaký přesný počet ingrediencí které jsem tam dal, prostě někdy to člověk trefí úplně mimořádně super, někdy zas trochu hůř.... Ale vařím rád, baví mě to.

Stejně tak mě baví i studená kuchyně, pěkně upravené, nazdobené... Prostě lžící z kastrólu bych se nenajedl, nechutnalo by mě to. Mám kamaráda který doma často vaří, někdy jeho žena někdy on. Ale když si pak k tomu jídlu sedne a dlabe ty ohromné porce z kastrólu, to je fakt pohled . Když mě někdo nabídne takové jídlo byť by bylo sebelepší ale nacpe mě to všechno dohromady do hlubokého talíře a vrazí mě lžíci do ruky, přejde mě chut. Doma se vyžívám v tom že jídlo se jí nejenom ústy ale také očima, mám to tak v krvi už od malička. I obyčejný řízek musí vypadat, s plátkem citrónku, hezkou oblouhou..... sakra až jsem dostal hlad a chutě jak o tom píšu .
_________________
**** Petr ****

[llukynek]

[Libor]