Gay komunita

[theby]

[Libor]

--------------------------------------------------------------------------------

Kdyz te nekdo ohrozuje. Necitis se v bezpeci, tak myslis an to jak se ochranit a ne na sex!! A chova-li se nekdo neprijemne tak mu nepomuze ani vzhled playboye... Ktery by mel za jine okolnosti obri sanci

_________________
Jsem...

[zdenda]

No, taky znám jednoho co mu je 35 a ač mám radši o 10 let mladší, tak on teda tvoří vyjímku. podívej, byl jsem podělanej strachy, co se bude dít, takže nějaká představa nepřipadala v úvahu. A představovat si nic nechci. Kdyby tam fakt přišel, to by bylo něco jiného. To by se mi možná i líbilo, ale nevím, záleželo by na situaci. Jo a fakt byl hnusnej

[Anonymní]

Zdeňku, já ti nevyvracím, kam ON mířil nebo kam tě směřoval. A jestli by se mi líbil? Těžko říct, můj drahý "neposkvrněný"Znám jednoho fakt sexy chlapa na úrovni a než jsem se s ním seznámil blíž (teda ne jako BLÍŽ ale na nezávazné úrovni), myslel jsem, že mu je tak 35. Prdlajs - 47. To jsem se fakt uťal. A s tim HORALEM; zkus do Maroka někdy zajet - je to docela eldorádo...
A jen malá otázka na závěr - kdybys zavřel oči nebo vedle tebe seděl 18letý playboy, líbilo by se ti to hlazení ?

[zdenda]

Adame, to bylo EVIDENTNÍ kam míří, apropo, ještě dodatek, bylo mu asi 45, pořád se by se ti líbil, "horal jeden"?

[Adam]

A byl aspoň hezkej? Tenhle druh spoluobčanů bývá v mládí celkem pěknej. Jinak fakt nechápu, proč ses bránil? Ale tomu "nešťastníkovi" nelze upřít jistou odvahu, protože tvůj nasr..ej ksich musí vypadat fakt hrůzostrašně a při něm bych ti na stehýnko nešahal. A na vnější straně to ještě nic neznamená!

[zdenda]

Jenom dám konec, na který jsem zapoměl. Jak jsme se přiblížili k autobusáku, chytl jsem věci a jakože chvátá jsem se zvedl a hlava nehlava(naštěstí nabyla žádná v cestě) jsem letěl ke dveřím a jako první vystupoval. Po zajití za roh jsem nasadil zaječí tempo a pryč z autobusáku

[zdenda]

Vážení, dle mé zkušenosti sem dám radu, ajk asi cestovat v autobuse relativně v bezpečí. Je to vztaženo na autobus, protože vycházím z nepříjemného zážitku a tak se pokusím poradit, jak předejít nechtěným chvílím. Prosím návodu používejte hlavně na méně vytížených linkách, ny těch co jedou nacvaknuté to zredukujte v rámci slušného chování.

Pokud pojedete v noci a nejste moc bojově zdatni, nesedejte si an za 5ti sedačku. Nejlepší je sednout si na 2 sedačku do uličky a k oknu položit nejlépe cestovní tašku, případné zájemce to odradí si vedle vás sedat. Jakmile někdo za vámi sedící vystupuje, podívejte se, zda-li je za vámi/před vámi volná 2 sedačka a hlídejte je, jak se obsazují, abyste případného zájemce přesměrovali, či pokud si vymyslí historku o oblíbeném místě, měli kam přesednout. Chráníte tak částečně tašku před případným odcizením věcí z ní a zárověň chráníte sami sebe před nevítaným a velice přítulným spolucestujícím.
Stalo se mi následovné. Ve Velkém Meziříčí (sjezd na 146 km D1).Takhle. Pře příjezdem sem, jsem se prohodil se svojí taškou, že ona "seděla" u okna(mám ji ze spoda čistou, proto si ji dovolím dát na sedadlo) a já, protože ještě vedle seděl nějaký cestují jsem si sedl vedle sedadla, co je uprostřed 5ky(č.43). (potřeboval jsem vidět, kde jsme pro představu vzdálenosti, normálně však sedím vepředu, ale tam to bylo už obsazené) No a ve V.M. ten spolucestující vystoupil a přisedl si, v tom šeru se mi zdálo občan tmavší pleti,( nic proti nim, znám i slušné, ale říkám si, je to dobré, taška je u okna a případná krádež je eliminováns tak o 60%). Seděl tak, že byla mezi náma akorát ta zmíněná sedačka č. 43. Když jsme jeli, tak se zmíněný spolucestující vrtěl a tak si přesedal na 43, ve mě to nevzbuzovalo stav nebezpečí, proč taky, tak chce vidět. Když ale na 43 seděl už polovinou těla, tak množství adrnalinu v krvi začalo stoupat závratnou rychlostí, co asi chce, když už zabíral CELOU 43, začal jsem se neuvěřitelně bát o život, nebo co mi vlastně chce udělat. Mírně jsem roztáhl nohy, se slovy v duchu: "Nikam nepudeš ty hajzle, a přeze mě se nedostaneš. V těchto slovech bylo obrovské odhodlání cokoli udělat. Když autobus občas poskakoval na nerovnostech, tak měl tu drzost, že svojí levou nohou třel o mojí pravou, kdyby mě někdo chtěl chytit za slovo, že to bylo poskakováním, NEBYLO, to bylo jemné, pravidelné a plynulé hlazení, které proložil občasným pohledem na můj nasr... obličej. Před příjezdem do cílové stanice si dovolil sáhnou z vnější strany na moje pravé stehno.