Gay komunita

[Bart]

[Waky]

Výtku na mou přehnanou kritičnost vůči Arenasovi beru.
Vlastně to celé povstalo právě z toho, že ho poklávám za geniálního spisovatele ("Vrátný" na mě doopravdy zanechal dojem navždy), tak jsem ho mechanicky posoudila jinými měřítky. Není to správné, uvědomuju si to a omlouvám se (mu).
Moc ráda bych si od něj přečetla ještě něco jiného. Třeba to "Znovu moře", co chudák tolikrát přepisoval. Nebo cokoliv jiného.
....
"Vrátný" je naprosto geniální satira i symbolické dílo. Postavy a postavičky z amerického prostředí nemají chybu. Autor nikoho neušetří svých satirických šlehů, ale je to super.
_________________
Co je dobré nebo obsahuje kvalitu "dobra", má za následek "pravdu". Pokud tomu tak není, můžete si být jisti, že ta věc není krásná, i když může pořád ještě být vodotěsná.Woody Allen

[Nick Guest]

Waky:

Myslím, žes to pojala velmi benevolentně a vnímavě, jak je u tvých komentářů ke gay teen literatuře zvykem - ale v zásadě souhlasím. Ta kniha se musí přečíst celá, než člověk začne formulovat úsudky o jednotlivých postavách - teď bych byl k Robinovi mnohem smířlivější, než když jsem byl někde v první třetině (o Scottovi nemluvě). Ten úzkostlivý, upjatý a bojácný Robin, který "mluví jako matka", se nakonec ze všech těch adolescentů ukázal jako největší formát - to v závěrečné scéně v Palisádách. Pro Toddovo chování lze určitě najít ospravedlňující argumenty, přesto moje sympatie k němu - no, hodně ochladly. Knize nelze upřít, že je "semknutá", tj. kompozičně dobře vystavěná. Má to zkrátka "klenbu".

V souvislosti s tvojí laskavostí k různým comingoutovkám (SNK, Polibte si!) mně nesedí názor na Než se setmí ve vedlejším threadu, který je prostě příliš přísný - ve srovnání s Willem Davisem je Arenas přece jen Pan Spisovatel, i když tu knihu nestihl zredigovat, poněvadž umřel. Kniha tak ovšem má jistý punc, který by při "korektní" redakci možná vyčichl. Četl jsem ji hodně dávno - před několika roky v Holandsku - ale pamatuju si, že někteří Arenasovi literární kolegoví vyšli docela plasticky - třeba takový Lezama Lima se svým barokně okázalým stylem a poetickým i fyzickým obžerstvím.

Jinak se schováváním rukopisů před policií a pocitem, že psací stroj doma je vlastně kontraband, mají Latinoameričané bohatou zkušenost, a vůbec nemusí jít jenom o Castrův socialismo - viz Chile, Argentina, Paraguay...
_________________
Jako občané svobodné společnosti máme povinnost kriticky nahlížet na svůj svět. (Tony Judt)
Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. (Přísloví, XXVI, 4)

[Waky]

Dočetla jsem a moc se mi líbilo.
Téma je hrozně těžké, skoro všechny jednající postavy byly v extrémně tíživé situaci.
Hlavního hrdiny mi bylo dost líto. Vyrovnat se s umíráním mladšího bratra, pocitů odpovědnosti či dokonce zavinění za takovou smrt, rozpadem rodinných jistot a vlastními emočními zmatky je hrozně těžký. Některé děti na situaci, kterou nemohou vyřešit, zpracovat ani psychicky unést, reagují sociálně závadným chováním. (Na úřadě na sociálce jsem jich viděla docela dost). Projevují se někdy poněkud odpudivě a nedětsky, ale jsou to pořád zraněné děti a to jejich chování je jinou formou volání o pomoc. Robinovy pocity okolo okolností Jacksonovy smrti a jeho případný podíl nebo vina se může zdát jako přepjaté fantazírování, ale ony si někdy tyhle myšlenky žijí vlastním životem a nemají s logikou moc společného - nezpracované pocity okolo úmrtí blízkých přivádějí lidi na psychiatrii zcela regulérně i v dospělosti.
Když si začal stříhat nůžkama ruce, aby zahnal své nevědomé démony, bylo mi ho líto strašně. To prý někdy dělají, hlavně děti, že se při citové deprivaci a vykolejenosti sebepoškozují. Prý se tak ocitají v kontaktu samy se sebou (protože jinak mají tento kontakt obrannými mechanismy zastřený). Každopádně je to výraz bolesti a zoufalství.
To druhé dítě, Scott, taky především odráží zoufalé poměry, v nichž se pohybuje (matka v blázinci, straší bratr mrtvý, otec agresivní alkoholik...) Trochu se divím, že jste ho nikdo vůbec nezmínil (?)
Todd z nich jediný provozuje cosi jako "sexuální experimenty", protože tomu se kromě hledání sebe sama a dospívání nic nepřihodilo. Neodsuzuju to, ale tím méně bych odsuzovala Robina se Scottem.
.....
V knize se dají ocenit i některé detaily - určitě je jich tam daleko víc, ale mně se třeba moc líbil Robinův sen o otci - faráři a cibulce, autor má určitě znalost psychoanalýzy. V nevědomí prý duše vypadá jako malá bílá kulička. Když Robinovi vypadne malá bílá cibulka, nemůže ji dohonit a rodiče se začnou nesmyslně hádat, kdo za to může, je to v kontextu s tou duší docela geniální zkratka.
.....
Psali jste, že se nemůžete ztotožnit se žádným hrdinou. To já říci až tak docela nemůžu. Ve čtrnácti letech (a ještě dlouho potom) jsem, pravda, byla vzorné dítě, takže po stránce sexu, kouření, trávy apod. to ztotožnění rozhodně nemyslím. Ale byla jsem asi taky neurastenické přecitlivělé dítě s bujnou fantazií jako Robin, takže některé jeho myšlenkové pochody mi byly dost blízké. Taky jsem si dělala seznamy, co všechno musím na nových školách, abych byla konečně "normální." Taky jsem měla hrůzu ze sportů a byla ochotná udělat všechno na světě, abych se jim vyhnula. A taky se mi několikrát zdálo o malé bílé cibulce, akorát mi neutíkala, ale obletovala mě.
_________________
Co je dobré nebo obsahuje kvalitu "dobra", má za následek "pravdu". Pokud tomu tak není, můžete si být jisti, že ta věc není krásná, i když může pořád ještě být vodotěsná.Woody Allen

[sengge]

Internetové diskuse pod články už delší dobu ignoruju, protože to je jeden velkej kanál a špína. Určitě to vypovídá o nějakém názoru nebo podvědomí pisatelů, ale myslím, že takhle by se vyjadřovali a chovali právě a jenom anonymně na internetu.

[Nick Guest]

Ad Meany: bez narážek na Ilukynka
_________________
Jako občané svobodné společnosti máme povinnost kriticky nahlížet na svůj svět. (Tony Judt)
Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. (Přísloví, XXVI, 4)

[llukynek]

Ad diskuse na Novinkách...

Anonymita internetu aneb silácké řeči pro každého, to je to, co dovoluje těmto a podobným lidem se takovým způsobem vyjadřovat k věcem, o nichž naprosto nic nevědí a o nichž ani vědět nechtějí, lidem, kteří, ať jsou jakkoli a kýmkoli přesvědčováni a kterým jsou předkládána fakta, budou stále dokola opakovat svá "moudra" nebo zbaběle mlčet.
_________________
Setkáš-li se s homofobem, nakopej mu zadek! Ale nikoli svou ladnou nožkou, ale svou inteligencí! Ukaž mu, kde je jeho místo! Ty jsi v právu, tak se sakra neboj otevřít hubu a bránit se!!!

[TXB]

Stačí si přečíst nedávno zmiňovaný článek o studii, která prokázala, že největší homofobové jsou ve skutečnosti nevyrovnaní homosexuálové a hned to uvidíš jinak. Což mi shodou okolností před nedávnem potvrdil jeden kluk, který měl dvakrát v životě "štěstí" na situaci, kdy přistihnul chlapa, který byl známý jako velký odpůrce homosexuálů, v náručí (resp. v ústech) jiného chlapa.

[Meany]

V diskusi právě vede tenhle příspěvek:

SpravedlivyCech (seznam.cz)11. 5. 2008 14:12 - *.47.50.220.adsl.nextra.cz

Homosexualita neni nic prirozeneho, je to vrozena nelecitelna nemoc, chyba v genech, stejne jako treba pedofilie.

Když to tak hodnotím, asi bych byl raději tučňák
_________________
Úplně se nepochopíme nikdy, ale můžeme daleko víc, než se chápat.

[sengge]

Článek na Novinkách: Američané se bouří proti knize o homosexuální rodině tučňáků

Dodávám, že jde o obrázkovou knížku pro děti podle skutečné "události": Před několika lety na párek samečků v newyorské zoo přišly otcovské pudy, a tak se snažili z kamene vysedět potomstvo. Ošetřovatelé jim proto dali vejce, načež oni vychovali tučňáčici jménem Tango.

V duchu uvažuju o tom, jak by knížku přijali Češi.

[Nick Guest]

Mám
_________________
Jako občané svobodné společnosti máme povinnost kriticky nahlížet na svůj svět. (Tony Judt)
Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. (Přísloví, XXVI, 4)

[Nikom]

Tohle je jakýsi nesouvislý souhrn pocitů, které mám bezprostředně po dočtení.

Ve středu mi přišla a dneska už ji mám přečtenou.A to jsem, prosím, měl docela dost práce. Kam tím mířím? Čte se to velmi lehce a jedním dechem. Byl jsem opravdu pěkně naštvaný, když jsem musel čtení přerušit a kamsi běžet - do školy, do práce.

Je to comming outovka - vyšla v r 1977. Chvílemi těžké drámo.

Hlavní hrdina - Jim - je takový ubožáček nebohý. Celý deprimovaný, uzavřený do sebe. Všemi pohrdající a nejvíc sám sebou. A pak se najednou zamiluje a rozvine se jako poupě. Je umělohmotný. Jakýsi uměle připravený archetyp. Nebo jsem ho jenom nějak nestihl pochopit? Ani bych se nedivil, není k tomu tak nějak prostor - všechno se mi zdá jako z rychlíku.
Podobný pocit mám i z ostatních osob: Rodiče by se dali shrnout do jediné věty:
Matka je domácí puťka a otec je pořádný chlapák, pořád v práci. Proč jsou takoví, jsem se nedozvěděl. Přišli mi jako namalovaní na karton - bez hloubky. Prostě kulisy rodičů.
Mats: Je kouzelný okouzlující klaun, neuvěřitelný pokrytec a zase poněkud neplastický. Trochu mě mrzí, že jejich vztahu tam není věnováno trochu víc - všechno je líčeno tak nějak neuvěřitelně ideálně - láska na první pohled, vzájemné soužití...
Akcent je v knížce položen jinam. Přesto právě ten vztah by mě zajímal. Už asi neřeším comming out, ale řeším právě tyhle vztahy - takže mě tato jakási "dekapitace" soužití Jima a Matse trochu mrzí. Řekl bych, že i kluci v období uvědomování si svojí orientace, by přivítali informaci: "Jaké to je být s klukem."

Zajímavé mě přišli reálie Švédska. Je to země, o které popravdě nevím vůbec nic - zvláště o tamním životě. O školském systému, vojně... Prostě exotika;)

Argumenty, motivy a rozepře, které jsou tam nadhazovány jsou stále aktuální. Ta provinilost, kterou ještě teď z nějakého důvodu cítím, když chytnu venku kluka za ruku. To, že když někomu dávám pusu kmitne mi hlavou, jestli se někdo náhodou nepobuřuje, jestli je to vhodné. Tyhle pocity, které do nás zasadili - jsou pořád tam. Nepochopitelně uhnízděné.
Ostatní lidé, když se zmíníte, že máte přítele, většinou vytřeští oči a začnou se chovat nepřirozeně - stále ještě.

Ke svému překvapení jsem zjistil, že divadlo s gumovými herci může být zajímavé, poučné a zážitkem - pokud hrají dobrou hru. A to v Šikovném chlapci bezesporu hrají.

Shrnuto, podtrženo: Počtení je to dobré a příjemné.

P.S. Příště kritizujeme: "Příteli, který mi nezachránil život"
To Nick Guest: Doufám, že ze mě máš radost, když jsem se tak pustil do četby queer literatury;)

[sengge]

No, něco málo společnýho se Šikovným klukem mám, víc ale nepovím

[Nikom]

Jo a ještě jeden dotaz. Na stránkách šikovnýho kluka je odkaz i na téma "hrst knižních tipů" tady na komunitě. Za tou stránkou stojíš ty, sengge?

[Nikom]

Omlouvám se, chyba byla již napravena.

[bright]

Nikom: Splést si mě s Honzou... jsem poctěn.
_________________
It's not easy to be green.

[Nikom]

Honza: Sen i svojí vlastní maminky. Sex jsem v 15cti letech ani náhodou nezkoušel - to ostatní ano, ale pouze orientačně. Tedy až na cigarety.
A mimochodem, slušný jsem pořád. To mně vydrželo.

Sengge: Tak už vím po čem se mám v pondělí koukat v knihkupectví.
A asi to bude docela problém...

[sengge]

Nevím, pro jakou věkovou kategorii je určený Svět normálních kluků - snad se k němu časem taky dostanu. V poslední době ale u nás konečně začaly vycházet knížky s gay tematikou pro mladší čtenáře - viz nedávná diskuse o knížce Polibte si.

Teď vyšla další knížka, tentokrát švédská: Šikovnej kluk. Je v mnoha směrech opakem právě Polibte si. Jim z Šikovnýho kluka má na rozdíl od Jaze z Polibte si se svojí orientací docela problém a s rodiči to má těžké zase trochu jinak.

V každém případě u Šikovnýho kluka je už z obálky jasné, že jde o "čtyřprocentní" knížku, za což se Polibte si jaksi stydí a na první pohled to nikdo nepozná.

Tak jsem zvědav, jestli se tady rozvine další bouřlivá diskuse...

Šikovnej kluk má vlastní webovou stránku: www.sikovnejkluk.cz

[Honza]

Tak jsem SNK přečetl za včerejšek komplet - no myslel jsem si, že ta knížka bude trochu jiná, byla moc psycho, málo dějová, a hlavně mě překvapil silně neamerický závěr. Nesympatický mi byl Robinův bratranec.

Robin: trochu mladej, podle děje bych ho tipnul tak na 15 - 17 let, totéž i jeho kámoš. Navíc jsem tak nějak čekal, že text bude v 1. osobě, t. j. vyprávění hlavního hrdiny, to označování rodičú křestními jmény mi trochu nesedělo.

Ale když si vzpomenu na sebe tak je mi Robin docela sympatický, sice se chová trochu divně, ale předčasně vyspělý kluk ve stresové situaci ... ? Taky jsem v 15-ti vyzkoušel chlast, sex, mariánku ... no rodiče ze mě měli fakt radost, a to se pochopitelně dozvídali pouze fragmenty mého skutečného já.

Nikom: Ty jsi asi musel být děsně hodný dítě, přímo sen mojí mamky.

[Nikom]

Půjčil jsem SNK jednomu kamarádovi a k mému zděšení ji za 2 dny přečetl. A to prosím obyčejně nečte.
Nicméně upadl do poněkud skroušené nálady. Nejsem si úplně jistý, jestli v tom ta knížka nesehrála nějakou roli.

Nicméně jsme se shodli na tom, že hlavní hrdina je neuvěřitelně protivný, užvaněný, hloupý a konfliktní typ. Naprosto neodpovídající je věk 13 let. Jakékoliv ztotožnění s postavou tedy nepřichází v úvahu (oba dva čtenáři jsme totiž strašně milí a slušní tvorové). Vedlejší postavy mi přišly taky poněkud mimo realitu - rodiči počínaje, Todem konče. Celkový pocit z knížky je takový divný.

[Nikom]

Taky mám rád Todda Spicera, protože nenosí spodní prádlo.

[Nick Guest]

[Nikom]

Erotika? A kde?
Ne vážně, myslím, že se ta knížka drží ještě při zdi. Až někdy něco sepíšu, to se teprve budeš stydět číst na veřejnosti. Se Světem normálních kluků podobný problém ani nemám. A jak se zdá, dokonce ani spolužák, kterej mi ji vytáhl z báglu a začetl se do ní během pěkně nudnýho semináře.

Robin McKenzie je velmi citlivá a zranitelná bytost. Vše prožívá, je upjatý a vůbec je tak strašně divnej, že ne jen ostatní postavy ale i mě samotného děsně štve.
Další, co mě trochu mrzí je nepřítomnost zajímavého děje. Většinou mám rozečtených 4-8 knížek a obávám se, že tohle mě velmi záhy přestane bavit.

[Nick Guest]

[Nikom]

Hele ty kantůrku, nech si laskavě to poučování. Musíme toho přečíst, že by ti bylo blě

A navíc pěkně křivdíš - teda aspoň mně. Zrovna dneska jsem se vypravil na lov "Světa normálních kluků". A dvakrát jsem slyšel: "Jo, to jsme měli, ale už je to pryč." Teprve ve třetím knihkupectví jsem uspěl. Doufám, že ta knížka bude stát za to

[Nick Guest]

Samozřejmě že jich není nikdy dost. Na tak malou zemi jich ale vychází slušný počet, některé roky byly úplná žatva (2005/06 - Maurice, Domov na konci světa, Hlava nehlava, Pijpelinky, Linie krásy, Zbožný tanec). Vzhledem k tomu, jak málo je čtou ti, kteří by je měli číst nejvíc - 4% vysokoškoláci mezi 20-25 lety (kdy jindy je chcete načíst?) - hlasoval jsem pro možnost "Ne, je jich dost".

A jak je sehnat? Sengge je půjčí Nickovi, Nick Waky - a ostaní stejně nehraje roli...
_________________
Jako občané svobodné společnosti máme povinnost kriticky nahlížet na svůj svět. (Tony Judt)
Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. (Přísloví, XXVI, 4)

[sengge]

"Teplých" knížek v češtině vůbec není málo (vyšlo jich několik desítek). Jste spokojeni s tím, co je, nebo vám něco chybí? Nějaký žánr (román, detektivka, romantické příběhy, odborné, rádce, průvodce), nebo konkrétní kniha? Víte, kde takové knížky hledat a shánět? Podle mě toho vyšla spousta, ale spousta toho taky chybí.