Gay komunita

[Adarhaz]

Podle mě je bisexualita naprostá blbost. Chápu, že oni to tak cítí, že jsou na oboje. Ale co jsem se setkal s bi lidma, tak se vžycky (a to hlavně v sexu) přikláněli ke stejnýmu pohlaví. Citama to možná cítí u obou pohlaví stejně, ale je tam to ale: sex je prej jinej se ženou/chlapem - a u něj lepší... 100% bisexuálně se můžou cejtit ti, kt. to ještě nemaj ujasněný - ale na jednu stranu je to prostě stejně přitahuje. Ale tak to mluvim o os. zážitkach s jinejma.
_________________
vampiria

[Waky]

[Stonerock]

[nokin]

[Dimas]

Děkuji ti Waky za tak krásný příběh a definici bisexuálity. Super! Teď jsem ještě víc pochopil, že žádná bisexuálita neexistuje. Všechno je na pováze člověka, na jeho okolí, zvýkách atd co má na něj velký vlív. Jenom silná osoba je schopná se rozhodnout a definovat sebe sáma. Ostatní "neodvažlivci" budou pokračovat střídat partnery obou pohláví aby se snažili byt jako "všichni" a při tom pořád budou odmitat sebe samotných a trpět.
_________________

[Waky]

Myslím, že těm nešťastným bisexuálům se všeobecně trochu křivdí pojetím, že stále nevědí coby a musejí mít obojí, a tudíž jsou nenapravitelně promiskuitní a poletují od jednoho pohlaví k druhému jako někdo, kdo má rád uzeniny, ale taky dorty, a tudíž freneticky pobíhá od uzenářství k cukrárně a ledva dojí párek, prchá s mastnou hubou do cukrárny, kde se nacpe dortem a se šlehačkou na bradě opět smětá do uzenin. (A nakonec ho bolí břicho, protože se přejí strašnou směsí jak ten zlý pes, který snědl pejskovi a kočičce jejich splácaný dort.)
V tomhle pojetí se jaksi zapomíná na to, že někdo prostě hledá člověka a není tak jasně vyhraněn v tom typu. Neboli že hledá toho člověka ve větší skupině. Když ho pak najde, nemusí být vůbec promiskuitní a hledat zase něco jiného. (Může, ale to můžou být jednostranně orientovaní lidé taky, to už je spíš o osobnosti.)

Samozřejmě taková bisexualita není lékem na všechno, protože nepomůže, aby ten hledající zakopával o své vlastní limity a vlastní stín.
Znala jsem jednu zoufalkyni, která žila kdesi na Slovensku se třemi dětmi a manželem - tyranem - opilcem, který byl navíc zadobře s místním starostou, protože s ním chodil do hospody, a tudíž ta zoufalkyně neměla nikde žádné zastání. Nakonec v sobě sebrala šílenou odvahu, popadla svá tři dítka a odjela s nimi do Čech. Tady si našla práci a nového druha, kterého vyhodila poté, co praštil o stěnu malým kotětem tak, až se o tu stěnu rozprsklo. Prý ho rušilo u televize. Hodný člověk.
V práci se ta paní seznámila s jednou kolegyní, jejich sympatie se prohlubovaly a nakonec si ji k sobě nastěhovala. Ta kolegyně vzápětí přestala chodit do práce, nechala se od ní živit a komandovala celou rodinu. Všichni prý byli šťastní, když se jí zbavili. Paní M. si nabalila dívenku - roztomilého diblíka, která měla jednu malou vadu - stále se nemohla rozhodnout, jestli se nechá vydržovat od ní, nebo od svého starého druha. V období neujasněnosti zdařile pumpovala oba dva. Když se začalo zdát, že starý druh má namále a pod vidinou jeho možného konce se kolem něj začaly srocovat jeho dětičky s úmyslem trochu odlehčit tatíkovým vkladním knížkám, usoudila diblík, že by měla být raději u toho, zvlášť, když paní M. žádné vkladní knížky nemá. A zdrhla. Poté si paní M. našla nějakého pána, nevím, jak dopadla, ale řekla bych, že moc dobře ne, protože ona si prostě uměla vybrat neomylně vždycky někoho, kdo se na ní chtěl akorát přiživit. Je to strašně hodná osoba, ale má napsané na čele, že se nechá zneužívat. Pořád měla kolem sebe nějaké ztracené existence, které se na ni nalepily na ulici, na Hlavním nádraží a já nevím kde všude ještě, a které u ní bydlely "než si něco najdou" (což nebylo nikdy) - to nebyli její partneři, ale většinou nějací známí jejích dětí a vegetovaly u nich ve větším počtu. Samozřejmě nepřispívaly ani korunou na bydlení a vůbec se nežinýrovaly tam jíst. Určitě byly jednou z příčin, proč ji nakonec vystěhovali z bytu (živíce tolik lidí prostě neměla na nájem).
Její bisexualita neměla jistě podtext sexuální rozmlsanosti, ale snažila se kdekoli najít někoho, kdo by ji měl rád a byl na ni hodný. Bohužel na to šla úplně špatně.
Kdyby existovalo nějaké třetí pohlaví, třeba marťani, byla by asi trisexuální. Patrně by si ale přivedla domů toho nejohavnějšího marťana, který by je všechny mlátil zelenou anténou.

[Libor]

[mahuha]

[Dimas]

[Libor]

[Libor]

[Dimas]

Tento člověk mě okouzlil tím, že je jiný, než ostatní. Nemá rad gay bary, má můžnou pováhu, je hodně perspektivní, mladý a tvůrčí, dokonce věřící. Vidím v něm hořet oheň, má nějakou jiskru, kterou bohužel většina gayů nemá. chjo
_________________

[zdenda]

No, tak pokud to vyjde, tak Vám budu moci podat info, právě s jednou osobou, co o sobě toto tvrdí možná budu chodit.
_________________
To máš z toho, s kým se to taháš. S nějakým anarchistickým bohémem, rudým, bolševickým nokem.
Jsem zženštilý materialista, ach božínku, jsem tak sama a bez materiálu

[Libor]

[Adam]

Kvůli holce by mě to tak naštvalo. Pořád bych si myslel, že ten MŮJ leze za TAMTOU. Kdyby lezl jenom za TAMTÍM, tak by to ještě šlo, ale kdyby všude kolem pro něj byly potenciální oběti, tak už by to bylo moc.

[Stonerock]

Zkušenosti rozhodně nemam, ale zrovna nedávno jsem o něčem takovym uvažoval. Uvědomil jsem si, že bych se měl z jistýho iracionálního důvodu podobnejm vztahů vyhejbat... Já bych totiž začal na ty ženský příšerně žárlit. Furt bych měl pocit, že s nima něco má a že ho nakonec některá klofne... Objektivně vzato by se to samý mohlo stát i s klukem, ale to bych bral úplně jinak... Vim, že je to ujetý, ale já to takhle prostě cítim... Kdyby mě měl někdo nechat kvůli holce, tak to bych asi neustál...

[Dimas]

Předem bych se chtěl omluvit, že možná tento thread již existuje, ale nenašel jsem ho. Problematika BiGay Couple je teď pro mě aktuální. A chtěl bych slyšet vaše názory, možná někdo už má zkušenosti s Bisexuály, jestli jste spolu byli šťastní, jaké jste měli potíže a jak dlouho jste vydželi? Předem, děkuju!
_________________