Gay komunita

[Stonerock]

[adam chao]

právě jsem začal žít ve trojici. jsem to ale já, kdo je oním"pomyslným" středem. nevím, co z toho bude, ale raději si nepřipouštím, že by oni dva mohly být nešťastní, i když vím, že pociťují rivalitu... s přítelem jsem žil 3 roky, je o deset let starší(a i za to mě mnoho lidí odsoudilo... ) a před půl rokem jsem se vyspal se svým dlouholetým kamarádem. nikdy mě nepřitahoval, ani jsem dříve nevěděl, že je gay, nebo jsem to ignoroval... přiznal se mi, že mě miluje už delší dobu a já... nevím...nějakým způsobem ho mám hodně rád, vzrušuje mě a chci ho mít jen pro sebe.... a tak jsme začali žít ve třech... můj přítel ho toleruje, on je rád, že je se mnou... já je "miluju"? oba...nevím... oni spolu nespí, občas se hádají, je to podivné období, mám strach, že mou nerozhodností způsobuju utrpení všem...

[Libor]

[Mark]

[zdenda]

[Mark]

[Martin]

No jistě, kyslík musíme dýchat, a ozon (O3) je jedovatý. A co třeba H2SO4?
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[zdenda]

ocásek

[honzík]

Trojka nemá perspektivu vydržet. Je to hovadina. Kolik bylo už případů, kdy si pár přibral ocáska a ten ocásek ten páreček rozbil. podívejte se na kyslík. O2 je stabilnější než O3.
_________________
http://www.faithfreedom.org/

[Libor]

[Mark]

Trojka jako vztah - nevím, nikdy jsem to nezažil, a tak se při vyjadřování názoru nemám o co opřít. Takový vztah by asi fungoval jen za určiténo předpokladu, že se všichni mají stejně rádi.

[zdenda]

Cholky, no fuj
No tak trojka je pro mne něco, co nemá budoucnost, ale ještě s holkou, ach, naja(nich herein) proti gustu není dišputát. Co se komu lůíbí, nechť provozuje.
Ale příběh je to dosti zajímavý.

[Martin]

Jasně, že se dají! Pár jich bylo... Ale jestli to za to stojí...no tu negativnější možost ses dočet..
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Nikom]

Hele takže podle tebe se heteráci dají?? Když to vezmu z obráceného pohledu... já bych teda asi s holkou nešel. Nějak mě to neláká zkusit. Asi jsem na takové experimenty moooc usedlý

Ohledně těch heteráků, pak se tu naskýtá druhá otázka jestli to stojí za to...

[Martin]

No jo
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Nikom]

Já jsem si myslel, že telenovely jsou pohádka!!! A koukám, že ono asi nééé...
Teda přiznám se, že tohohle bych asi já schopen nebyl... ale nebudu soudit.
Každopádně zajímavé počtení, dík Martine

[Martin]

No tak když už se tak zajímate, tak to už asi stejně nebude soukromý (Libore, promiň ). Zase na druhou stranu, jsem vás měl varovat předem. Mám to teda trošku zamlžený, ale snad nic neopomenu.

Takže vám to beverly hills popíšu od začátku. Já jsem s tou holkou spal asi v patnácti, a tak sme se ostatně skamarádili, celkem dost skamarádili, pak odjela s rodiči do Kanady - pro mě žádná extrémní tragedie, ani sem s ní nechodil (ne že by to něco změnilo, kdyby jo), prostě kamarádka odjela, co naděláš.

Nicméně, co čert nechtěl, zamiloval sem se do spolužáka ze střední (ukázalo se, že sme z podobnýho okruhu známejch a vůbec, to by bylo zase na jinej příběh) a on byl hetero (mě se teda zdál celkem "gay", ale byl hetero)..po hádkách, kdo bude kapitánem floorballovýho mužstva (tahle "funkce" byla pro mne extrémně důležitá... ) sme se celkem skamarádili, pak víc, a víc..no a pak se vlastně zjistilo, že k sobě máme blíž, než on s kterymkoliv jinym klukem..upozorňuju, že jsme spolu trávili každou volnou chvíli. Pokračovalo to nějak unyle, až na líbání s nim, po prohraný sázce (ve který měla ovšem prsty jiná moje kámoška, která přibližně tušila, oč jde). Zvolna jsme se ale s NIM sbližovali čim dál tim víc, nevim, asi mu dávalo sukničkářství, či co, nějaký pocit "bezpečí", až do bodu, kdy jsme se při pozdravu vždycky objímali. O nějake dva týdny později přišla osudová chvíle, kdy jsem s ním seděl v jednom klubu tak ožralej, že jsem se nemohl, a hlavně ani nechtěl, kontrolovat. Detaily k doptání, ale skončilo to rychlovkou na záchodě onoho klubu. Já byl v sedmym nebi, on mě měl rád, ale láska to z jeho strany zřejmě nebyla. Z jeho strany to bylo "nejlepší" kamarádství dovedené vejš, jaksi k oboustrannému potěšení, na venek kryté tím, že jsme oba měli "vztahy" s holkama. Nicméně já jsem byl rád, že sem rád.

On střídal o své vlastní vůli holky šílenym tempem, jako já, ostatně, takže sem si říkal: "tohle bude to ono" (tehdá jsem si ještě myslel, že kluk mi MUSÍ bejt povahově co nejpodobnější, abychom si opravdu do hloubi rozuměli, já naivka). No jenže pak přišly prázdniny a on mi po první fázi dovolenejch radostně psal, že chodí s jistou holkou, do který je zblázněnej. Že jsem z toho nebyl moc nadšenej, to si asi dáte dohromady. Slovo dalo slovo, a my jsme se srazili, ještě s mojí tehdejší , dejme tomu, holkou, spíš "trophy wife"/"trofejní ženuškou".

Jak vám asi už došlo, ona bytost, do který se ON zamiloval, byla ta moje kamarádka. Bylo to dost překvapivý, ale neztratili sme jednak glanc, a jednak ani minutu, a jakmile ON odešel na hajzl, tak sme si vyměnili čísla. Před tou mojí "holkou", ale ona nebyla rozhodně žádnej duševní titán, takže to bylo jedno.

No s tou kámoškou sme se sešli a vyjasnili si to, ona mi strojově vypočítala jeho přednosti, byla jich beztak hromada a pravila, že je milej a že ho má celkem ráda. Vyjasnili sme si i to, že JEMU, o tom, že se známe, natož to jak to bylo doopravdy, nic neřeknem, bude to tak lepší. Na čemž si trvám, stačilo, že v tom máme guláš my, tak proč ještě on. Aby toho nebylo málo, řekla mi, že na mě myslela. Tož tak. Ptal jsem se, jesli jí ani trošku nepřekvapilo, že jsem se do něj zamiloval a následně s nim spal, a co si mylslí o něm. Odpověděla, že vždycky měla pocit že jsem bisexuál , protože "když jsme spolu byli, měla jsem pocit, jako když do mě vidíš". No aspoň jsem nebyl jedinej naivní. O něm pravila, lapidárně, že na západě experimentuje daleko víc lidí (což bych věděl i bez ní); slovo metrosexuál se tehdy ještě nepoužívalo . Pak řekla, že "se o něj určitě nebudeme přetahovat". Doteď nevim, co tím přesně myslela (vykládal jsem si to citátem "mohu zjistit, co chce, ale to by to napřed musela vědět sama"). Já jsem odpověděl, bez zvlášního taktu, "To je jasný, já jsem ho přece měl první."

Takže tu máme kamarádku, s níž jsem spal, kterou miluje člověk, kterého miluju já, ovšem tento člověk se semnou vždycky rád "uvolní", a ona kamarádka vlastně ani neví, jak si svoje pocity má srovnat. Prostě beverly hills.

Vzalo to docela zvláštní spád..jeho zamilovanost do ní začala postupem času chladnout, ale byl jsem tu já, jako "jistota". Přebývali sme v jejím bytě, ona ovšem naprosto rezignovala, s tím, že se s ním občas vyspí a bude jeho partnerkou před rodiči a navenek, a nechávala nás většinou o samotě, často, přespávala jinde. On jí bral jako svojí holku (ač to bylo pár měsíců, mělo to kontury manželství po třiceti letech, a ještě k tomu sem tam strašil já, jako memento pro oba), občas se s ní vyspal, a dokonce plánovali svatbu. Pak se v něm něco pohnulo a častěji sme byli ve trojce, než on s ní. Já jsem opět byl rád, že jsem rád, a konec konců pro mně bylo cennější se vyspat z klukem, kterýho miluju, a přitom ještě věnovat pozornost fajn kamarádce, než to odmítnout a riskovat nějaký problémy.

Ve finále to vypadalo tak, že já jsem jí prakticky vídal při kamarádských rozhovorech, mj. i o chodu "její" domácnosti, kteou jsme obývali, častěji než on. Celkem nám ta podivná menage-a-trois šla, tedy jak jsem to vnímal já. Pak mi sdělila, že kdyby si mezi námi měla vybrat, vybere si mě. Jenže než jsme si stihli tyhle pocity pořádně vyjasnit, v horizontu několika týdnů se objevil nepřítel. Jistá holka, která tím "naším" klukem byla naprosto posedlá. Byla to vskutku mistryně intrik, a pochopitelně nakonec uspěla.

Tohle už nechci rozpatlávat, protože je to dost citlivé. V každém případě ON se, vlivem machinací "nepřítele" rozešel s onou mojí kámoškou, asi dva měsíce jsem doufal, že bych mohl být ve vztahu jenom s ním..ale nakonec to nevyšlo a pro mně velice nepříjemně to vyšumělo.

No jak to tak pročítám, nevím, jestli jsem svoji pozici kanálníka moc vylepšil
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Adam]

No jo, ale s ženskou? Jak hluboko jsi tehdy klesl

[Martin]

Sem jakej sem
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Nikom]

ááááááááááá Martine ty seš fakt hroznej kanálnik...

[Martin]

No zažil, ale to jeden z tý trojky byla holka. Moje velice dobrá kamarádka. Pro mě v tom nebyl žádnej problém spíš naopak..ale pak to nabralo nepříznivý kurz, když se ON, rozešel s ní, a našel si novou..Ale o tom spíš někdy soukromě..
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Libor]

[Martin]

Asi jenom když si od toho nikdo nic neslibuje, jenže takhle to nefunguje a po kratší, či delší době už budou ty vztahy dost v nerovnováze.. buď se vytvoří "pár s ocáskem", nebo, co já vim, jeden bude chtít druhého, druhý třetího, a třetí prvního...
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Libor]

Nejsem si jisty zda dokaze trojka dlouhodobe naplnit citove potreby vsech zucastnenych. Zda se mi, ze nikoli
_________________
Jsem...

[Adarhaz]

Trojka může CHVÍLI fungovat, ale něco musí zákonitě začít časem haprovat...
_________________
vampiria

[Libor]

Mnoho lidi s epokousi rozdelit svou lasku. Mit rad nekolik lidi stejnym zpusobem. Me zkusenosti rikaji, ze to nejde. Ze kazdy z nas ma nejakou preferenci. Nejsem si psycholog. Presto mam dojem, ze ten kdo se pousti do takovychto vztahu ma potiz zit hluboky, otevreny a uprimny partnersky vztah. Tys nikdy netouzil zit vztah opravdu uplne. Mozna, ze je ted pro Tebe lepsi zit nekolik silnych vztahu. Zadny vsak opravdu silny. Nemas spis dve pulky vztahu nez jeden cely? Jak pulis mezi sve pritele svou lasku? To jako hlidas komu das vic citu? Nejsem si jisty, ze toto je stabilni reseni pro partnersky zivot. Vis, ty vlastne patris ke dvoum klukum a k zadnemu... Je to podle meho nazoru o odpovednosti a o zkusenosti. Dva kluci se me mohou libit. Treba i stejne. Ale stezi budu ke dvema lidem soucasne sdilet partnersky cit. Mas na to jiny nazor?
_________________
Jsem...

[nick007]

potrebuju poradit od zkusenejsich... prave zacinam neco jako vztah se dvema klukama, oba jsou moc fajn a libi se mi, ale mam strach, aby to neskoncilo stejne rychle jako to zacalo. Zatim super, ale myslenky na budoucnost mi tu pohodu docela kradou. Mam se bat nebo ne? Muze takovej vztah fungovat dyl jak par spolecnejch noci a dnu?