Gay komunita

[man86]

MarkusBukus: Naprosto tu asi všichni chápeme, co prožíváš. Otázka dětí mně taky hodně trápila. O jedno jsem kdysi přišel a nebylo to jednoduché. Dnes jsem ale dospěl k názoru, že mít děti není můj cíl ani priorita. Ale chápu, že tě to trápí, ale jak už tu bylo řečeno, určité možnosti tu jsou.
Stejně tak tu padlo, že v podstatě smířen jsi, protože JSI TADY. A to je pravda. Do doby, než jsem si svou orientaci připustil, bych se na tohle fórum nejspíš nezaregistroval. Před smířením jsem si doslova zakazoval jakékoli homosexuální myšlenky, stejně tak jako spousta dalších.
A co se týče předsudků - mě osobně pomohl server 004.cz. Prostě jsem četl a přišel jsem na to, že i když jsem gay, jsem to pořád já. A nepotřebuju, aby se mnou lidi byli v kontaktu jen za předpokladu, že jsem heterosexuál.
Každý mi asi potvrdí, že comingout je neuvěřitelná úleva a také pozitivní životní proměna. Ještě před několika měsíci jsem se pravidelně opíjel a užíral se v depresích, protože jediné co se mi honilo hlavou bylo "Já nemůžu být gay, já nechci být gay". Otázka "Už máš ženskou?" mně doháněla k šílenství, v hospodě jsem jen tupě mlčel a tvářil se, že tam vůbec nejsem, když se ostatní bavili o sexu a jak je tahle ženská k sežrání apod. Ale teď mám konečně ve věcech jasno a jsem konečně šťastnej. Zatím sám, ale šťastněj...
Každopádně ti přeju, abys brzy našel tu správnou cestu a třeba i odvahu jít se svými pocity ven. Není to sranda, ale jde to. Tak se chlape drž...

[Jon Sníh]

pemel: O co déle člověk setrvává v klamu, o to je těžší ho opustit. Myslím, že na psychologa ani psychiatra to není. Psychologii jsem nějakou dobu studoval... víceméně v těhle otázkách nepomohou... účelem je dostat se k jádru problému, pochopit ho a něco s ním udělat, první dvě věci už Markus dokázal, s tou třetí mu nepomůže žádný psycholog, tu musí udělat po zralé úvaze sám.
_________________
Dum spiro spero, odi et amo

[pemel]

MarkusBukus: Neber to nějak zle, ale co třeba zajít k psychologovi? (nemyslím psychiatra). Od toho tu jsou, aby člověku v takových situacích pomohli. Pokud bys tedy neměl problém se svým problémem svěřit. Určitě by se ti aspoň trochu ulevilo, kdybys to s ním probral.
_________________
Veritas vincit.

[Jon Sníh]

"No na posled mám bombónek, je mi 31 a od třicítého roku mám úzkostné pocity při pomyšlení, že nikdy nebudu mít své dítě...."

Tyhle pocity mám už delší dobu a je mi moc líto, že je tu šance, že nikdy nebudu mít své děti... ale.... jsou prostředky a možnosti, jak ty děti mít, a jsem odhodlán je použít, pokud to bude nutné. I kdyby to nemělo být v této zemi.

Proto jsem také pro adopce dětí HM páry a jsem schopen to před kýmkoliv obhájit, protože vím o čem mluvím.
_________________
Dum spiro spero, odi et amo

[Jon Sníh]

MarkusBukus: Mám pro tebe pár slov, možná tě naštvou, možná pomohou.

Já také pracuji s psychikou, ono kovářova kobyla... ale pár postřehů. Si tady, ty nemáš problém se sebepřijetím. Ty sis to už přiznal, proto si tady. Máš problém, jako všichni z nás, s vyjádřením. S okolím. S předsudky vlastního okolí. Máš strach.

To je přirozené a je to tak správně. V tobě problém není, ty víš na čem si. To, že máš strach z reakce okolí, že si seš vědom předsudků... to jsme my všichni a držíme ti všichni palce až jsou úplně modré. Já, je mi necelých 25, jsem díky tomuto fóru prodělal comming out vůči svým dvou nejbližším přátelům. Bylo to těžké, ale teď jsem svobodný, tedy svobodnější než jsem byl.

Přeju ti, aby si byl spokojený člověk, vědom všech věcí, které jsou podstatné, smířený sám se sebou, což už vlastně si, protože SI TADY
_________________
Dum spiro spero, odi et amo

[Bart]

[Vodafone]

Nejprve si dovolím formální výtku: Bylo opravdu nutné zakládat nové téma? Obsahem to podle mě zcela zapadá do leta zavedeného vlákna "Coming Out".

No a teď k vlastnímu obsahu: Možná čekáš, že napíšu nějaké zaklínadlo, které vyřeší všechny tvoje problémy. Bohužel to nedokážu.

Podle toho, co píšeš to vypadá, že nějaký vztah vedeš, a jen se ho bojíš zveřejnit. Ať tak, či tak, zkus se zeptat sám sebe, čeho se vlastně bojíš? Co se ti může stát, prozradíš-li se?
_________________
naposled se vyspím
v povlečení čistém,
z počítače mažu
operační systém…

[MarkusBukus]

Ahoj, mám problém, myslím velký, se sebepřijetím, konkrétně s přijetím faktu, že jsem na kluky. Představa milování s klukem je velmi vzrušující , ale má obava z předsudků je stále velká. Snažím se různě racionalizovat, řešit to se svým okolím, ale poměrně marně. Nemohu sehnat odvahu, být k sobě a okolí otevřený a upřímný. Již jsem utahanej z vykrucování při otázkách typu např. jakej byl víkend a s kým si to byl v restaurací, kam a s kým pojedeš na dovču.
Paradoxem je to, že sám pracuju jako odborník pracující s psychikou. Jak je to s tom kobylou....
No na posled mám bombónek, je mi 31 a od třicítého roku mám úzkostné pocity při pomyšlení, že nikdy nebudu mít své dítě....