Gay komunita

[uzda25]

[Nick Guest]

Taky blahopřeju.
_________________
Jako občané svobodné společnosti máme povinnost kriticky nahlížet na svůj svět. (Tony Judt)
Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. (Přísloví, XXVI, 4)

[Petr_K]

Díky kluci
_________________
**** Petr ****

[bright]

Připojuji se k blahopřáním
_________________
It's not easy to be green.

[Honza]

congratulation !

ad "penzion ... na Božím Daru" - to je fakt dobrá symbolika

[pemel]

Připujuji se ke gratulaci
_________________
Veritas vincit.

[Tomáš]

Gratuluji a přeji hodně štěstí, lásky... no prostě všeho, co je potřeba v partnerském životě
_________________
You wear a mask for so long, you forget who you were beneath it.

[Petr_K]

Když jsem se koncem r.2006 odstěhoval za svou láskou do úplně jiného kraje a začali jsme žít s přítelem spolu, bylo to pro nás oba v mnoha ohledech velké životní rozhodnutí. A minulou sobotu jsme přijali společně další o které bych se s vámi kluci rád podělil:
Zde je pár slov
a tady pár obrázků
_________________
**** Petr ****

[Honza]

no .. podařilo se mi vyrobit celou řadu naprosto blbých rohodnutí, která můj život nasměrovala někam úplně jinam,než jsem chtěl. Jenže i ta blbá rozhodnutí mě nakonec někam nahnala, něco jsem prožil a vím co příště chtít a co ne. Asi tak: poznat slepou cestu občas dost bolí, ale už víš, kudy příště nemáš jít. Občas sice přemýšlím co by bylo kdyby, ale ... tisíce možností .. třeba mě některé na pohled blbé rozhodnutí zachránilo od budoucího ještě blbějšího rozhodnutí.

Ale občas se rozhodnu i dobře - teda - zatím to tak vypadá

[Martin]

Chtěl jsem k tomuhle tématu něco napsat, ale... Inu jak o tom přemýšlím, a Petrova reakce mi poskytla jisté "zázemí"; myslím, že většina bodů, v nichž se můj život zlomil, byl víceméně "osud".

Vzhledem k tomu, jaký je můj pohled na svět, je to vlastně ironie.
_________________
You have trapped me in your trap of logic!

[Petr_K]

livefile, napsal jsi to opravdu moc hezky...

Já k tomuto tématu asi nenapíšu nic konkretně, důležitých a často špatných rozhodnutí bylo v mém životě docela dost. Když nad tím ale vážně zapřemýšlím, téměř vždy platí že "všechno zlé je k něčemu dobré...", nebo možná lépe že "všechno zlé vyváží zase něco jiného...". Například strašně lituju nejzásadnějšího rozhodnutí že jsem ve svých 25letech tenkrát jaksi "podlehl" a oženil se protože taková byla doba. Lituju toho o to víc když jsem nyní poznal o co jsem přišel, když jsem poznal lásku kterou prožívám se vším všudy přímo od srdíčka tak intenzivně, všechny ty city, pocity.. jak jsem nikdy dřív v celém životě nezažil protože s holkou to takhle ani být nemohlo, když jsem odjakživa toužil po klukovi. O to víc to dneska bolí, poznání o co jsem přišel ve svých nejlepších letech, pocity beznaděje a lítosti nad těmi dlouhými roky které jsem neprožil jak jsem chtěl a které se už nedají nikdy vrátit. Na druhou stranu bych ale zase nepoznal to štěstí z dětí, takových které mám šíleně moc rád a jsem šťastný že je mám. Takže to je těžké......

[livefile]

Celej život jsem po něčem toužil a až ted mi dochází toli věcí z dob minulých, třeba proč sem nedokázal uhodit kluka, proč semneměl rád hádky mezi klukama, proč mi dali dívčí přezdívku na základní škole a proč ke mě odevšas chodili informace o mé homosexualitě a já je neviděl. Proč jsem celej život skoro nedejchal a celej život nežil.
A pak přišlo pár ran do života a smutek probudil mě, smutek nad tím jak jsem nežil, a byly to momenty těžké co mě probouzely a kopaly mě do zadku abych začal něco dělat. Sám se sebou! Sám pro sebe! V 17 jsem prošel zasvěcením a od té doby se mnohé změnilo a i když to často ještě bolelo dneska můžu říci že díky mému nežití čím dál více toužím po životu samém, pro jeho plné prožití a prožívání.

Chci být stále vyjímečný, chci být zajimavý a přesto se bojím být právě takový. V 19 ti jsem se setkal s klukem a já poznal touhu, touhu tak silnou že sem nedokázal nebýt gay. Poznal sem i lásku, a objevil jsem své srdce.

V mém životě bylo tolik rozhodnutí za který jsem ted tak vděčný, protože kdybych je neudělal srdce mi mi puklo bolestí.....

A tak děkuju za toto téma, je takový hezký, od srdce:)

[Nikom]

Ok... no pokud se to týká profese, tak si jdu za svým cílem. Už na základce jsem chtěl na medinu, tak jsem to vzal přes gympl a teď jsem tam. Jestli to bylo dobré rozhodnutí prověří až čas...

Co se vztahů týče. Byla velmi špatná rozhodnutí (jako začít si s někým, ačkoli jsem hned na začátku věděl, že se mi vlasně zase až tak moc nelíbí), ale taková špatná rozhodnutí jsou spíš o nezkušenosti...

Abych se přiznal, zatím jsem ale neudělal nějak tragicky špatné rozhodnutí... klep, klep, klep (zaklepání na dřevo)

[sergej sudoplatov]

„Jako kluk jsem se rád motal v kuchyni, když máma pekla. Když jsem se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, pekařina byla pro mě jasná volba. Jasně, člověk se musí otáčet, ale já věřím, že když něco děláte pořádně, lidé to ocení!
Voní hezky." Srrrrk!
_________________
Plány revanšistů zhatí, naši vepři boubelatí!

[bodyia]

Ale houby. Tohle téma si mi zřejmě nepovedlo. O vztazích to samozřejmě je taky, ale takový plkání jestli ještě s Jakubem jo a Mirkem už ne, ev. s oběma najednou, to jsem fakt nemyslel.
Za sebe třeba vím, že kdybych při vstupu na střední byl silnější a nenechal se ukecat ("Jenom běž na tu strojárnu, máš to za rohem, nebude tě to stresovat... na elektriku bys musel dojíždět, to tení nic pro tebe..."), mohl jsem výrazněji profilovat svoje nadání a nezrácet čas věcmi, ke kterým nemám vztah. Nebo kdybych podcenil svoji intuici a řídil se čistě rozumem, pravděpodobně bych Péťu nepotkal a následnost událostí by se nepřihodila. Zajímavé rozhodnutí taky proběhlo před necelým dvěma roky, odešel jsem z firmy, protože mě práce tam už nebavila a jen pár dní poté přišla nabídka, kterou by bylo škoda odmítnout a kterou bych nedostal, kdybych tam zůstal.
Toto jsou důležitá rozhodnutí, která navíc v momentě jejich uskutečnění tak nemusí vůbec vypadat.

[Nikom]

Důležitá rozhodnutí?

Třeba jako jestli ještě chodit s Honzou? Nebo už to položit a začít chodit s Markem? Nebo Lukášem? Když i ten Vojta není k zahození... Nebo se se všema jenom "kamarádit"?

Achjooo život je plnej rozhodování...

[Adam]

Všechno. Musím se teď hodně rozhodovat a vůbec s emi to nelíbí.

[bodyia]

[Adam]

Pokračuji v nevyjadrřování se

[bodyia]

Určitě jsi zažil okamžik, kdy život přichází na rozcestí a musí se rozhodnout o směru, kterým se dál vydá. Nemyslím teď jenom coming out atd., ale ostatní důležitá životní rozhodnutí, díky kterým seš tím, čím jsi. Jaká to byla a kdy nastaly? A přemýšlíš občas nad tím, co by se asi dělo, kdyby sis tenkrát zvolil jinou cestu?